İBADƏTÇİ

İBADƏTÇİ (ibadətlə məşğul olan adam); ABİD [Mərcan:] Xaqanım, tutmuş bir abid kişi (A.Şaiq); ZAHİD Zahidi-xudbin nə bilsin zövqünü eşq əhlinin (Füzuli).

İBADƏT
İBADƏTGAH

Digər lüğətlərdə

варе́ничная жи́жица куку́кнуть культя́ нёбно-зубно́й осно́ва по́пка рыбопроду́кты яйла́ диале́ктик носоро́жий советизи́ровать струи́ть я́вствовать beseem coetaneous de-tank enquiry Ernest perplexing tetrahedrite toque unsown закашивать хорошенько