ДОВЛЕТЬ

несов. 1. köhn. kifayət etmək, bəs etmək, qənaətləndirmək; 2. dan. təsir göstərmək, hakim olmaq, üstün olmaq, üstünlük göstərmək; ◊ довлеть себе heç bir şeydən asılı olmamaq.

ДОВИТЬСЯ
ДОВОД

Digər lüğətlərdə

исси́ниваться надстро́чный нахлестну́ть онла́йновый притума́ниться разыска́ние страви́ть хирурги́чески чебура́хнуться неподходя́щий прика́рмливаться умеща́ть повост стандить asystole entrain inartistic Judah mucilage revitalize room-and-pillar system spot disease tetrarchic utopianist бурливый