ЕСИР

(-ди, -да, -ар) 1. əsir; kölə, qul, məhkum; 2. məc. dustaq; 3. məc. yesir, vurğun, məftun, mübtəla; * есир авун a) əsir etmək, əsir almaq; b) azadlıqdan məhrum etmək; c) məc. məftun etmək, cəzb etmək, bənd etmək; есир хьун a) əsir olmaq, əsir düşmək; b) azadlıqdan məhrum olmaq; c) tamamilə tabe olmaq; ç) məc. məftun olmaq, bənd olmaq, vurulmaq.
ЕСАУЛ
ЕСИР

Digər lüğətlərdə

асоциа́льный вычёсывать маринова́ть нали́чник небезрезульта́тно преприя́тно чика́но бедно близня́шка бо́ком бо́мба нетле́нный оспо́рить стря́хивание у́тварь сердитый commitment genii pumiceous reinforced soft option Wales корчи ломать переодеваться